Příplatky v odměňování ve zdravotnictví (5)

Měníte zaměstnání ve zdravotnictví. Nový zaměstnavatel vám předložil pracovní smlouvu a zároveň dohodu o provedení práce. Zvažte druhý podpis. Může se jednat o trik s příplatky. O co jde? Co jsou to příplatky v odměňování ve zdravotnictví a jak se nenechat nachytat? Čtěte dále… 

Jeden zdravotník nebo zdravotnice si odpracuje svůj úvazek administrativní prací, víkendy má volné, tu a tam nějaká služba. Jiní pracují celý čas JIP-ce. Noční služby, svátky, infekční prostředí, psychická zátěž. Rozdíly zohledňují příplatky. Je-li nemocnice, obrazně řečeno, státem ve státě, pak jsou příplatky džunglí v džungli pravidel odměňování ve zdravotnictví. Často tvoří většinu výplaty, mnohdy v závislosti na subjektivním posouzení zaměstnavatele. Dostatečný důvod k tomu, abychom si je rozebrali krok za krokem.

Struktura mzdy a platu lékaře, sestry a ostatních zdravotníků 

Práce ve zdravotnictví je odměňována mzdou (v nestátních zařízeních) a platem (státní a veřejné zdravotnictví), podle právní formy zaměstnavatele, více ve článku Mzdy a platy ve zdravotnictví

Mzda i plat mají stejnou strukturu: 

  • pevná (základní) mzda/plat (podrobněji popsáno v článcích Mzdy ve zdravotnictví a jejich výšePlaty ve zdravotnictví),
  • pohyblivá – další složky, které mohou být :
    – nárokové (po splnění podmínek je zaměstnavatel musí vyplatit, např. příplatky za    služby, dovolenou, přesčasy, tzv. rizikový příplatek ve zdravotnictví atd.),
    – nenárokové (závisí na rozhodnutí zaměstnavatele, např. „odměna za vynikající pracovní výsledky”, odměna k výročí, osobní příplatek a jiné),
  • náhrady mzdy/platu. Nejsou za práci, ale za neodpracovaný čas (za dovolenou, za náhradní volno, za překážky v práci apod.). 

Při souběhu více nároků na příplatky se tyto v celkové hrubé mzdě/platu sčítají. Mzdu a příplatky k ní a plat s příplatky k němu předpisy rozlišují. Některá ustanovení jsou ale společná. Někde jsou rozdíly zásadní, jinde malé nebo žádné. Budeme se proto věnovat příplatkům ke mzdě a příplatkům ke platu zvlášť. Mějme neustále na paměti, zda hovoříme o mzdě, platu, nebo o obou jako synonymech. 

Příplatky ve zdravotnictví v mzdovém sektoru (nárokové)

Zákoník práce (dále ZP) rozeznává následující nárokové příplatky ke mzdě (zdravotnické s. r. o., a. s., soukromé ambulance apod.):

Příplatek a náhradní volno za práci přesčas (§ 114 ZP)

Za práci přesčas vám přísluší mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku (hrubá mzda za předcházející čtvrtletí vydělená počtem odpracovaných hodin).  Nebo se můžete se zaměstnavatelem  dohodnout  na náhradním volnu v rozsahu přesčasové práce. Náhradní volno musíte dostat do 3 měsíců anebo v jiné dohodnuté době, jinak má zaměstnavatel povinnost vyplatit příplatek. Nařídit vám může max. 8 hodin přesčasů týdně, nebo v součtu 150 hod. ročně. Na větším rozsahu se musíte dohodnout, ale max. do 416 hod. ročně, více zde: práce přesčas. Jestliže máte mzdu sjednanou (pozor – jedině v pracovní smlouvě) již s přihlédnutím k práci přesčas (§ 114, odst. 3 ZP), výše uvedené pravidlo pro vás neplatí.

Příplatek, náhradní volno a náhrada mzdy za práci ve svátek (§ 115 ZP)

Když svátek připadne na pracovní den a nepracujete, náleží vám náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Když ve svátek pracujete, automaticky máte nárok na náhradní volno a za něj náhradu mzdy. 

Anebo se můžete se zaměstnavatelem dohodnout na vyplacení příplatku místo náhradního volna, min. ve výši 100 %. 

Mzda a příplatek za noční práci (§ 116 ZP) a za práci v sobotu a neděli (§ 118 ZP)

Za noční práci (od 22:00 h. do 06:00 h.) a za práci v sobotu a neděli přísluší zaměstnanci mzda a příplatek min. ve výši 10 % průměrného výdělku. ZP připouští  v těchto případech možnost sjednat i jinou minimální výši a způsob určení příplatku (jestli existují pro to spravedlivé důvody). V kolektivních smlouvách bývají tyto příplatky zpravidla dohodnuty vyšší, bohužel, někdy účelově kompenzovány snížením základní mzdy. 

Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí – tzv. rizikový příplatek ve zdravotnictví (§ 117 ZP, Nař. vlády 567/2006)

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí vám přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně 10 % minimální mzdy (min. 10,38 Kč/hod. od r. 2023), za každý z 12 ztěžujících vlivů. Ztěžující vlivy pracovního prostředí jsou vymezeny v § 6 Nařízení vlády (dále NV) 567/2006, najdete je zde: ztěžující vlivy

Tento příplatek je mezi zdravotníky široce znám pod starším pojmem jako rizikový příplatek ve zdravotnictví. Od 1. 1. 2007 je tzv. rizikový příplatek podle zákoníku práce správně pojmenován jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Tip: Pokud si nejste jisti, jestli pobíráte plat, anebo mzdu, přečtěte si článek mzda vs. plat ve zdravotnictví. 

Příplatky ve zdravotnictví v platovém sektoru

Jestli vám vznikne nárok na příplatek, je povinností zaměstnavatele jej vyplatit. Zákoník práce (ZP) pozná tyto nárokové a nenárokové příplatky za práci v platovém sektoru (státní zdravotnictví, fakultní nemocnice, zdravotnická zařízení typu příspěvkových organizací):

Příplatek za práci v noci (nárokový, § 125 ZP)

Za práci v noci, tj. v době od 22.00 do 6.00 hodin, náleží zaměstnanci příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. Poskytuje se také za jednotlivé hodiny odpracované v noci.

Příplatek za práci v sobotu a v neděli (nárokový, § 126 ZP)

Za každou hodinu práce odpracovanou v sobotu nebo v neděli zaměstnanci přísluší příplatek 25 % průměrného hodinového výdělku.

Plat, náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek (nárokový, § 135 ZP)

Za odpracovaný svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci plat a náhradní volno v rozsahu ve svátek odpracovaného času. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Náhradní volno musí být poskytnuto do 3 měsíců nebo v jiné dohodnuté době. Po vzájemné dohodě může zaměstnavatel místo náhradního volna vyplatit příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku. 

Plat, náhradní volno nebo příplatek za práci přesčas (nárokový, § 127 ZP)

Za práci přesčas přísluší zaměstnanci plat a příplatek ve výši: 

  • 25 % průměrného výdělku,
  • 50 % průměrného výdělku, jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Připočítá se také příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, jestli zaměstnanec v takovém pracuje a nenárokový osobní a zvláštní příplatek, jestli mu je zaměstnavatel přiznal. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na náhradním volnu místo platu, výše uvedené odměny za práci přesčas zaměstnanci nepřísluší. A opačně – musí být vyplaceny, jestli náhradní volno není poskytnuto do 3 měsíců a nedohodne se jiná doba. Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas v rozsahu do 8 hod. týdně, nebo 150 hod. ročně. Na větším rozsahu se lze dohodnout, ale max. do 416 hod. ročně, více zde: práce přesčas. Pokud jste vedoucím zaměstnancem, nebo statutárním orgánem, vaše odměňování za práci přesčas poněkud jinak upravuje § 127 odst. 3 ZP. 

Příplatek za vedení (nárokový, § 124 ZP)

Vztahuje se na vedoucí pracovníky a jejich zástupce. Činí 5 – 60 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen. Více informací naleznete zde: příplatek za vedení.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí – tzv. rizikový příplatek ve zdravotnictví (nárokový, § 128 ZP)

Jestli pracujete ve ztíženém pracovním prostředí, náleží vám příplatek. V jaké výši a co to je ztížené pracovní prostředí? Předpisy uvádějí toto:

  1. ZP v § 128, odst. 1,2: výši příplatku, podmínky pro jeho poskytování a vymezení ztíženého pracovního prostředí stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 5 % z minimální mzdy za měsíc.
  2. NV 567/2006 – § 6, odst. 1: jde o „prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.“ Ztěžující vlivy jsou uvedeny v § 6 odst. 2 NV 567/2006 a najdete je zde: ztěžující vlivy.
  3. NV 341/2017 v § 7 určuje příplatek takto: „příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů. Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 500 až 1800 Kč měsíčně.“

Co si z toho vybrat? Nezávazný výklad mediJob: zaměstnavatel by měl posoudit ztěžující vlivy vašeho pracovního prostředí podle bodu 2. a stanovit vám příplatek v rozsahu: od 5 % z měsíční min. mzdy (od r. 2023 = 865 Kč) do 1800 Kč.

Tento příplatek je mezi zdravotníky široce znám pod starším pojmem jako rizikový příplatek ve zdravotnictví. Od 1. 1. 2007 je tzv. rizikový příplatek podle zákoníku práce správně pojmenován jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.    

 

Zvláštní příplatek (nárokový, § 129 ZP a § 8 NV 341/2017)

Jestliže splňujete podmínky § 129 ZP (vykonáváte práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy), přísluší vám zvláštní příplatek. Podle míry ztěžujících vlivů se rozlišuje 5 skupin prací (příloha č. 6 v Nař. vlády 341/2017), najdete ji zde: zvláštní příplatek. Každá skupina má svoje rozpětí příplatků, konkrétní výši vám stanoví zaměstnavatel. Zvláštní příplatek se týká značné části prací ve zdravotnictví (práce na operačních a porodních sálech, urgentní příjem, ARO, psychiatrie atd.). 

Ve skupinách I. – V. má zaměstnanec nárok pouze na jeden zvláštní příplatek. Výjimkou jsou práce ve skupině I.bodu 1 a skupině II. bodu 1 (práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci vícesměnného nebo nepřetržitého provozu). Za tyto práce se výše příplatku posuzuje samostatně. 

 

Osobní příplatek (§ 131 ZP)

Pokud dosahujete dlouhodobě velmi dobrých pracovních výsledků, kvalitně plníte větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, nebo jste všeobecně uznávaným odborníkem v pracích zařazených do desáté až šestnácté platové třídy, může vám zaměstnavatel přiznat osobní příplatek

až do výše 100 % tarifního platu. Je nenárokovou složku platu, ale po jeho přiznání (platovým výměrem) se stává položkou nárokovou.  

Jiné příplatky a složky platů ve zdravotnictví (§ 130, § 132 – § 134 ZP)

ZP zná v platovém sektoru několik dalších, méně častých forem odměňování ve zdravotnictví:

  • Příplatek za rozdělenou směnu (nárokový)
  • Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah (nárokový)
  • Specializační příplatek pedagogického pracovníka (nárokový)
  • Odměna
  • Cílová odměna
Odměna za pracovní pohotovost (§ 140 ZP, mzdový i platový sektor) 

Vzhledem k charakteru práce ve zdravotnictví a skutečnosti, že někdy si zaměstnavatelé „pletou“ pracovní pohotovost se službou (je to pro ně finančně výhodné), oplatí se tenhle institut znát.  Pracovní pohotovost upravuje ZP v § 78 odst. 1 písm. h, § 95 a § 140). Jaké jsou její podmínky?  

  1. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k výkonu práce, kterou má v pracovní smlouvě.
  2. Pracovní pohotovost musí být se zaměstnavatelem dohodnutá (ne nařízená).
  3. Drží se na dohodnutém místě, ne na pracovištích zaměstnavatele.
  4. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Tato doba se nezapočítává do pracovní doby.
  5. Jestli je zaměstnanec v pracovní pohotovosti zavolán do práce, doba pohotovosti se přerušuje a nastupuje pracovní doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, plus příplatky. Při dojednávání pracovní pohotovosti je potřeba brát v úvahu, jestli zaměstanec nemá vyčerpán limit pro práci přesčas.

Na co pamatovat aneb závěrečné shrnutí

Smyslem řádků, které jste právě dočetli, je poskytnout méně zkušeným zdravotníkům alespoň základní ucelený přehled o příplatcích ke mzdám a platům ve zdravotnictví. Odměňování ve zdravotnictví se postupně zlepšuje, ale zejména pro mladého člověka, zakládajícího rodinu, často s hypotékou, jsou právě příplatky významným zdrojem příjmů, pro které neváhají brát služby a dělat spoustu přesčasů. Ne každý zaměstnavatel je v tomto ohledu zcela poctivý, proto zdůrazňujeme:

  • rozlišujte právní formu zdravotnických zaměstnavatelů a její dopad na vaše odměňování,
  • ověřte si správnost své platové třídy a platového stupně a druh práce v pracovní smlouvě,
  • na dohodu o provedení práce můžete vymalovat ambulanci, ale ne vykonávat práce, které máte v pracovní smlouvě, to zákon nedovoluje,
  • ověřte si, zda se vás netýká příplatek za ztěžující vlivy pracovního prostředí (tzv. rizikový příplatek ve zdravotnictví),
  • nezapomeňte, že pracovní pohotovost lze konat pouze mimo pracoviště.

Následující článek série: Mateřská/otcovská/rodičovská – chcete volno, nebo peníze, nebo oboje? Základní pojmy (6)