Právopedie: Prohlubování/zvyšování kvalifikace (16)

První předatestační (specializační) vzdělávání je od 1. 7. 2017 považováno za zvyšování kvalifikace, zatímco ostatní specializační vzdělávání (v dalším oboru, nástavbové specializace) je považováno za prohlubování kvalifikace. Se zvyšováním a prohlubováním kvalifikace jsou spojena různá práva a povinnosti, přičemž jednou z odlišností je například možnost uzavření kvalifikační dohody se zaměstnancem bez omezení (při zvyšování kvalifikace) a možnost uzavření kvalifikační dohody s omezením (při prohlubování kvalifikace). Víte, jaké jsou další rozdíly mezi zvyšováním a prohlubováním kvalifikace?

Prohlubováním kvalifikace se podle zákoníku práce rozumí zejména její doplňování, udržování a obnovování. Typickými příklady je studium odborné literatury, účast na konferencích, kurzech a seminářích, publikační a pedagogická činnost apod. Prohlubování kvalifikace je povinné a zaměstnavatel může zaměstnanci související účast na školení a jiných formách přípravy nařídit.

Zvyšováním kvalifikace se v souladu se zákoníkem práce rozumí změna její hodnoty, její získání a rozšíření. Jedná se tedy např. o studium a účast na školení za účelem dosažení vyššího stupně vzdělání.

(Viz § 230 a § 231 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ

Zvyšování kvalifikace

Od 1. 7. 2017 platí, že účast na vzdělávání v prvním základním kmeni a v prvním specializačním oboru se považuje za zvyšování kvalifikace.

Jiné vzdělávání než v prvním základním kmeni a v prvním specializačním oboru se považuje za prohlubování kvalifikace.

(Viz § 5 odst. 13 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta)

Prohlubování kvalifikace

Do 30. 6. 2017 byla účast na jakémkoliv specializačním vzdělávání považována za prohlubování kvalifikace. Novela byla přijata zejména proto, aby zaměstnavatelé mohli se zaměstnanci uzavírat kvalifikační dohody. Za účelem prohlubování kvalifikace totiž lze kvalifikační dohodu uzavřít pouze s omezeními.

(Viz § 234 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

MZDA/PLAT A PRACOVNÍ VOLNO

V případě prohlubování kvalifikace

Účast na školení nebo jiných formách přípravy/studia za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace nese zaměstnavatel.

(Viz § 230 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

V případě zvyšování kvalifikace

Při zvyšování kvalifikace má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. (Je samozřejmě možné sjednat i vyšší nebo další práva.)

Rozsah pracovního volna se liší v závislosti na konkrétní aktivitě (zkouška/výuka/vypracování písemné práce apod.).

(Viz § 232 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)