Když hlava nestíhá: Kognitivní přetížení v práci sestry
Když se úkoly valí jeden přes druhý, telefony vyzvánějí, monitor pípá a do toho vás zastaví kolega s dalším požadavkem – přichází stav, kdy hlava jede na doraz. Říká se mu kognitivní přetížení. A právě ono je jedním z největších rizik pro bezpečnost pacientů i duševní zdraví sester.
Co se děje v hlavě, když toho je moc…
Naše pracovní paměť má omezenou kapacitu. V prostředí nemocnice ji zatěžují elektronické záznamy, desítky malých rozhodnutí během směny i nepravidelný spánek. Výsledek? Mozek začne „vyhazovat přetížení“. Zapomeneme rutinní krok, nevšimneme si drobné změny v parametrech pacienta nebo reagujeme podrážděně na další zvonící notifikaci.
Jak to poznáme…
Klasickými signály jsou únava, pocit, že už „to prostě nebere“, a podrážděnost i kvůli maličkostem. Někdy jde až o tunelové vidění – soustředíme se jen na jednu věc a okolní kontext mizí. Přitom právě v těch detailech se mohou skrývat první známky komplikací.
Výzkumy ukazují, že zahlcení vede k vynechávání péče. V jedné velké studii přiznalo 86 % sester, že na poslední směně musely odložit či vynechat alespoň jeden úkon. Další práce ukazují, že příliš mnoho výstrah v počítačových systémech (tzv. alert fatigue) zvyšuje riziko chyb. A dlouhodobě? Tělo reaguje somatickými potížemi, psychika vyhořením.
Dá se tomu čelit?
Dobrá zpráva je, že existují cesty, jak mozek ulevit:
- Mikro-pauzy – pár hlubokých nádechů nebo minuta ticha mimo obrazovku každou hodinu.
- Krátké týmové porady na začátku směny, kde se jasně rozdělí úkoly.
- Chytřejší technologie – úprava elektronických systémů, aby nezahlcovaly opakovanými hláškami.
- Rozumný poměr pacientů na sestru a vyvážený mix dokumentace a přímé péče.
Proč to řešit hned?
Kognitivní přetížení je jako kapající voda – dlouho nevypadá nebezpečně, ale časem vyhlodá díru i v betonu. Včasné rozpoznání a prevence chrání pacienty před chybami a sestry před chronickým vyčerpáním. Investice do „mentální ergonomie“ se vrací dvojnásob: v lepší kvalitě péče i v naší vlastní spokojenosti.
Odebírejte blog Nursing Lifestyle a dostávejte každý měsíc nové články od Mgr. Pavla Boháčka – všeobecné sestry a autora blogu – přímo do své e-mailové schránky.
Klíčové zdroje:
Ball, J. E., Murrells, T., Rafferty, A. M., Morrow, E., & Griffiths, P. (2014). ‘Care left undone’ during nursing shifts: Associations with workload and perceived quality of care. BMJ Quality & Safety, 23(2), 116–125. https://doi.org/10.1136/bmjqs-2012-001767
Khairat, S., Morelli, J., Boynton, M. H., Bice, T., Gold, J. A., & Carson, S. S. (2025). Investigation of information overload in electronic health records: Protocol for a usability study. JMIR Research Protocols, 14, e66127. https://doi.org/10.2196/66127
Misra, S., & Stokols, D. (2012). Psychological and health outcomes of perceived information overload. Environment and Behavior, 44(6), 737–759. https://doi.org/10.1177/0013916511404408
Nijor, S., Rallis, G., Lad, N., & Gokcen, E. (2022). Patient safety issues from information overload in electronic medical records: A systematic review. Journal of Patient Safety, 18(6), e999–e1003. https://doi.org/10.1097/PTS.0000000000001002