Rande po noční: Co dělá ošetřovatelství s láskou
Kamarádky jdou v pátek na víno, vy na noční. Rande se přesouvá potřetí a nový partner začíná mít pocit, že soupeří s rozpisem služeb. Co o partnerském a milostném životě sester říkají výzkumy a co si z nich vzít dřív, než se z míjení stane zvyk?
Když žijete v jiném čase než ostatní…
Absolventka nastupuje do směnného provozu zhruba ve věku, kdy její vrstevníci randí, stěhují se k partnerům a zkoušejí, jestli spolu vydrží. Vztahy se v tomhle období tvoří hlavně ze sdíleného času: z večerů, víkendů a spontánních „nezajdeme někam?“. Právě tyhle chvíle jí rozpis služeb systematicky bere.
Sociologové tomu říkají desynchronizace. Nejde jen o počet volných hodin, ale o to, že jsou ve špatnou dobu. Americká socioložka Harriet Presserová (2000) ukázala, že noční a nestandardní směny zvyšují riziko rozpadu manželství. Její data se týkala sezdaných párů, ale mechanismus funguje i dřív. Vztah, který teprve vzniká, potřebuje pravidelné příležitosti, a volno ve středu dopoledne mezi ně obvykle nepatří.
K tomu se přidává ještě jedna věc. První rok v praxi je pro novou sestru náročný sám o sobě. Kanadská výzkumnice Judy Duchscherová (2009) popsala tzv. šok z přechodu (transition shock): období, kdy nováček spotřebuje většinu energie na to, aby v nové roli obstál. Na budování vztahu pak zbývá méně sil, a to i ve dnech, kdy čas formálně je.
Kde se seznámit, když máte volno v úterý…
Způsob, jakým se lidé seznamují, se za poslední dvě dekády výrazně proměnil. Rozsáhlé americké šetření týmu Michaela Rosenfelda (2019) ukázalo, že internet se stal nejčastějším místem, kde se páry potkávají. Seznámení přes přátele, rodinu nebo kolegy ustupuje. Pro sestru ve směnném provozu to má paradoxně výhodu: aplikace nemají otevírací dobu a konverzace počká i do rána po noční.
Pracoviště přesto zůstává důležitým místem seznámení. Ekonomická analýza v Journal of Population Economics ukázala, že sezdaní lidé mají partnera ze stejného povolání častěji, než by odpovídalo náhodě (Mansour & McKinnish, 2018). Na silně feminizovaném oddělení to ale pro heterosexuální ženy moc možností nenabízí. Kdo se pohybuje po nemocnici, ví, že partneři sester často pocházejí z příbuzných oborů se stejně podivným časovým režimem. Není divu: s někým, kdo také zná noční, se plánuje snáz.
Partner z oboru: rozumí, ale nevypne…
Vztah s někým, kdo práci zná zevnitř, má doložené výhody. Americká studie Halbeslebena a kolegů (2010) zjistila, že sestry, jejichž partner pracuje ve stejném oboru nebo na stejném pracovišti, mají pracovní a rodinné role více propojené. V navazující části výzkumu se ukázalo, že praktická podpora od takového partnera účinněji snižovala emoční vyčerpání. Partner z oboru nepotřebuje vysvětlovat, proč jste po službě nemluvná, a ví, že se výměna směny nedá vždycky odmítnout.
Rub téže mince je zřejmý: propojené role znamenají i propojené starosti. Z večeře se snadno stane porada o vrchní sestře a hranice mezi oddělením a obývákem se stírá. Pro páry z oboru proto bývá užitečné výslovně se dohodnout, kdy se o práci mluví a kdy ne.
A co rozvody? Nejcitovanější analýza amerických populačních dat (Ly et al., 2015) ukázala, že rozvedená nebo rozloučená byla zhruba třetina sester. To je víc než u lékařů, ale méně než u lidí mimo zdravotnictví. Čísla je ovšem potřeba číst opatrně, protože sestry se od lékařů liší genderovým složením i příjmy. Z dat tedy nevyplývá, že by ošetřovatelství vztahy „ničilo“.
Tělo po noční nemá chuť…
O sexualitě se na oddělení mluví málo, přestože data jsou poměrně jednoznačná. Polská studie na 520 porodních asistentkách (Moćkun-Pietrzak et al., 2022), tedy profesi s velmi podobným režimem, přinesla výrazný rozdíl. Poruchy sexuálních funkcí se objevily u 51,4 % asistentek ve směnném provozu, ale jen u 7,7 % těch, které pracovaly pouze ve dne. S rostoucím počtem nočních směn za měsíc se potíže zhoršovaly. Autorky upozorňují, že jde o průřezovou studii, takže souvislost může fungovat oběma směry.
Vysvětlení je z velké části prozaické: spánkový dluh a rozhozený cirkadiánní rytmus tlumí chuť i vzrušivost. Svou roli hraje i psychická rovina. Po dvanácti hodinách, kdy vás někdo neustále potřeboval, na vás sahal a něco chtěl, se po blízkosti netouží snadno. To není chyba ve vztahu, ale fyziologie a únava.
Co si neseme domů v hlavě…
Emoce z práce se do vztahu přelévají. Nizozemští psychologové Bakker, Demeroutiová a Schaufeli (2005) ukázali, že vyhoření i pracovní zapálení se v páru přenáší z jednoho partnera na druhého. Vyčerpání tedy není soukromá věc jednoho člověka, ale sdílená atmosféra.
Zvlášť citlivé je to na psychiatrii, urgentním příjmu nebo JIP, kde sestry opakovaně zažívají cizí utrpení a agresi. Íránská studie Ariapoorana a Razianiho (2019) srovnávala sexuální spokojenost a partnerskou intimitu u vdaných sester s příznaky sekundárního traumatického stresu a bez nich. Naznačuje, že nezpracované zážitky z práce se promítají i do intimity. Debriefing po náročné službě tak nechrání jen sestru, ale nepřímo i její vztah.
Co z toho plyne pro praxi…
Nejsilnějším jednotlivým faktorem se zdá být předvídatelnost. Chorvatská studie (Simunić & Gregov, 2012) ukázala, že sestry pracující jen na ranní směny zažívaly menší konflikt mezi prací a rodinou než kolegyně ve střídavém provozu. Jen ranní směny ale všem dopřát nejde. Stabilní a včas známý rozpis je proto realističtější cíl. Zákoník práce (č. 262/2006 Sb., § 84) ukládá zaměstnavateli seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby nejméně dva týdny předem. V praxi však vztahům neškodí rozpis sám, ale jeho opakované změny na poslední chvíli. Pro management je stabilní rozpis levný nástroj retence a samorozpisy jdou ještě dál.
Sestra sama toho také může udělat dost. Spánek po noční stojí za to chránit jako první, protože bez něj nefunguje ani chuť, ani trpělivost. Pomáhá i vědomý přechod mezi službou a domovem: cesta pěšky, sprcha nebo deset minut ticha, než začne rozhovor. A partnerovi je dobré vysvětlit mechanismus, ne se omlouvat. Věta „nejde o tebe, jsem po třetí noční a můj mozek jede na rezervu“ zní jinak než mlčení, které si druhý vyloží po svém.
Otázka, kterou si zatím nikdo nepoložil…
Česká data o partnerském životě sester prakticky neexistují. Debata o odchodech z oboru se točí kolem platů, personálních norem a přetížení, což jsou oprávněná témata. Kolik mladých sester ale odchází proto, že se jim ve směnném provozu nedaří udržet vztah nebo založit rodinu? Zatím se jich na to nikdo nezeptal. Možná by stálo za to začít.
Odebírejte blog Nursing Lifestyle a dostávejte každý měsíc nové články od Mgr. Pavla Boháčka – všeobecné sestry a autora blogu – přímo do své e-mailové schránky.
Reference:
Ariapooran, S., & Raziani, S. (2019). Sexual satisfaction, marital intimacy, and depression in married Iranian nurses with and without symptoms of secondary traumatic stress. Psychological Reports, 122(3), 809–825. https://doi.org/10.1177/0033294118776927
Bakker, A. B., Demerouti, E., & Schaufeli, W. B. (2005). The crossover of burnout and work engagement among working couples. Human Relations, 58(5), 661–689. https://doi.org/10.1177/0018726705055967
Duchscher, J. E. B. (2009). Transition shock: The initial stage of role adaptation for newly graduated registered nurses. Journal of Advanced Nursing, 65(5), 1103–1113. https://doi.org/10.1111/j.1365-2648.2008.04898.x
Halbesleben, J. R. B., Zellars, K. L., Carlson, D. S., Perrewé, P. L., & Rotondo, D. (2010). The moderating effect of work-linked couple relationships and work–family integration on the spouse instrumental support–emotional exhaustion relationship. Journal of Occupational Health Psychology, 15(4), 371–387. https://doi.org/10.1037/a0020521
Ly, D. P., Seabury, S. A., & Jena, A. B. (2015). Divorce among physicians and other healthcare professionals in the United States: Analysis of census survey data. BMJ, 350, h706. https://doi.org/10.1136/bmj.h706
Mansour, H., & McKinnish, T. (2018). Same-occupation spouses: Preferences or search costs? Journal of Population Economics, 31(4), 1005–1033. https://doi.org/10.1007/s00148-017-0670-z
Moćkun-Pietrzak, J., Raczkiewicz, D., Filar-Mierzwa, K., et al. (2022). A cross-sectional, exploratory study on the impact of night shift work on midwives’ reproductive and sexual health. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(13), 7714. https://doi.org/10.3390/ijerph19137714
Presser, H. B. (2000). Nonstandard work schedules and marital instability. Journal of Marriage and Family, 62(1), 93–110. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2000.00093.x
Rosenfeld, M. J., Thomas, R. J., & Hausen, S. (2019). Disintermediating your friends: How online dating in the United States displaces other ways of meeting. Proceedings of the National Academy of Sciences, 116(36), 17753–17758. https://doi.org/10.1073/pnas.1908630116
Simunić, A., & Gregov, L. (2012). Conflict between work and family roles and satisfaction among nurses in different shift systems in Croatia: A questionnaire survey. Arhiv za higijenu rada i toksikologiju, 63(2), 189–197. https://doi.org/10.2478/10004-1254-63-2012-2159
