Neviditelná dohoda: Proč zdravotníci odcházejí, i když výplata chodí včas?

Proč se sestra nebo lékař cítí zklamaní svou prací, i když mají podepsanou pracovní smlouvu a peníze na účet chodí pravidelně? Odpověď se často skrývá v něčem, co na papíře nenajdete. Odborníci tomu říkají psychologická smlouva. Je to nepsaná dohoda plná vzájemných očekávání a důvěry. A jak ukazují aktuální vědecké poznatky, její dodržování či porušení rozhoduje o tom, zda zdravotníci v systému zůstanou, nebo vyhoří a odejdou jinam.

Co je to ta psychologická smlouva?

Zatímco klasická pracovní smlouva řeší mzdu, úvazek a dovolenou, psychologická smlouva se odehrává v našich hlavách. Je to soubor nepsaných očekávání, která si zaměstnanec i zaměstnavatel nesou s sebou.

Koncept, který v psychologii práce rezonuje už desítky let a který proslavila profesorka Denise Rousseau, je v podstatě o reciprocitě. Zaměstnanec si říká: „Když budu loajální, budu pracovat tvrdě a vzdělávat se, očekávám, že se o mě nemocnice postará, podpoří mě v růstu a bude se mnou jednat fér.“

Ve zdravotnictví je tato neviditelná dohoda extrémně silná. Zdravotníci do své práce nevkládají jen čas, ale i obrovské emoční nasazení. Očekávají proto, že organizace jim na oplátku poskytne nejen peníze, ale i pocit bezpečí, smysluplnosti a podpory ze strany vedení.

Důvěra jako lepidlo vztahu…

V centru všeho stojí důvěra. Pokud vedení nemocnice plní to, co (byť nepřímo) slíbilo, například umožňuje sestrám další vzdělávání nebo vychází vstříc při plánování směn, vzniká pozitivní spirála. Zaměstnanec cítí závazek a vrací to organizaci vyšším nasazením a ochotou „táhnout za jeden provaz“.

Výzkumy potvrzují, že právě důvěra funguje jako klíčový mediátor. Pokud věříte, že to s vámi zaměstnavatel myslí dobře, odpustíte mu i drobné přešlapy. Jakmile se ale toto pouto naruší, ochota dělat cokoliv navíc mizí.

Když se sliby poruší (a nikdo o tom neví)…

Problém nastává v momentě, kterému odborníci říkají „porušení psychologické smlouvy“. K tomu dochází, když zaměstnanec získá pocit, že organizace své sliby nedodržela.

Může jít o situaci, kdy nastupující lékař očekával mentorský dohled, ale byl hozen do vody bez pomoci. Nebo když sestry očekávaly posílení týmu, které nikdy nepřišlo. Systematické přehledy studií ukazují, že reakce na takové zklamání je překvapivě silná a emotivní. Nejde jen o nespokojenost, zaměstnanci to často vnímají jako zradu či podraz.

Následky na sebe nenechají dlouho čekat:

  • Pokles výkonu: Lidé přestanou dělat věci nad rámec povinností.
  • Cynismus: Ztráta iluzí o smyslu práce.
  • Dopad na zdraví: Studie spojují porušení této nepsané smlouvy s vyšší mírou stresu a emocionálním vyčerpáním.

 Proč lidé skutečně odcházejí…

Jedním z nejzásadnějších zjištění v oboru je přímá souvislost mezi porušenou psychologickou smlouvou a odchody zaměstnanců.

Rozsáhlá meta-analýza studií z roku 2023, která zahrnovala data od tisíců zdravotních sester, potvrdila, že pocit nedodržených slibů je jedním z nejsilnějších signálů, že sestra zvažuje výpověď. Podobné je to u lékařů. Například studie z Irska ukázala, že pro mladé doktory je klíčové dodržení slibů ohledně vzdělávání a pracovních podmínek. Když nemocnice v těchto oblastech selhávaly, lékaři nejenže byli nespokojení, ale aktivně plánovali odchod do zahraničí.

To je varovný signál i pro české zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Data naznačují, že udržet si kvalitní lidi není jen otázkou tabulkových platů, ale především férového jednání a plnění toho, co bylo na začátku (třeba jen mezi řádky) přislíbeno.

Co s tím?

Dobrou zprávou je, že psychologická smlouva není neměnná. Dá se řídit a napravovat. Pro vedení zdravotnických zařízení z toho plyne několik praktických doporučení:

  1. Slibujte jen to, co můžete splnit: Je lepší být při náboru upřímný o náročnosti práce než lakovat realitu na růžovo.
  2. Mluvte spolu: Očekávání lidí se v čase mění. To, co sestra potřebovala před pěti lety, může být dnes jinak.
  3. Řešte zklamání včas: Pokud dojde k porušení slibu (např. nejsou peníze na odměny), otevřená komunikace a omluva mohou zabránit tomu, aby se zklamání proměnilo v trvalou nedůvěru.

Psychologická smlouva je sice neviditelná, ale její dopady jsou zcela reálné. V prostředí, kde jsou lidé tím nejcennějším zdrojem, se vyplatí o tuto křehkou dohodu pečovat.

Odebírejte blog Nursing Lifestyle a dostávejte každý měsíc nové články od Mgr. Pavla Boháčka – všeobecné sestry a autora blogu – přímo do své e-mailové schránky.

Literatura:

Cassar, V. (2001). Violating psychological contract terms amongst Maltese public service employees: Occurrence and relationships. Journal of Managerial Psychology, 16(3), 194–208. https://doi.org/10.1108/02683940110385749

Collins, A., & Beauregard, T. A. (2020). The effect of breaches of the psychological contract on the job satisfaction and wellbeing of doctors in Ireland: A quantitative study. Human Resources for Health, 18(1), Article 89. https://doi.org/10.1186/s12960-020-00534-3

Coyle-Shapiro, J. A.-M., & Kessler, I. (2000). Consequences of the psychological contract for the employment relationship: A large scale survey. Journal of Management Studies, 37(7), 903–930. https://doi.org/10.1111/1467-6486.00210

Faizan, M., Yousaf, A., & Khan, S. (2025). Psychological contract breach and its consequences on employee turnover intentions, job satisfaction, and organizational commitment: Insights from human resource management and workplace psychology. Inverge Journal of Social Sciences, 4(3), 262–273. https://doi.org/10.63544/ijss.v4i3.164

Gulzar, S., Hussain, K., Akhlaq, A., Abbas, Z., & Ghauri, S. (2024). Exploring the psychological contract breach of nurses in healthcare: An exploratory study. Asia-Pacific Journal of Business Administration, 16(1), 204–230. https://doi.org/10.1108/APJBA-03-2021-0102

Lu, X., Yang, J., Bai, D., Cai, M., Wang, W., He, J., Gong, X., Hou, C., & Gao, J. (2023). The effect of psychological contract on turnover intention among nurses: A meta-analytic review. BMC Nursing, 22(1), Article 358. https://doi.org/10.1186/s12912-023-01496-2

Pate, J., Martin, G., & McGoldrick, J. (2003). The impact of psychological contract violation on employee attitudes and behaviour. Employee Relations, 25(6), 557–573. https://doi.org/10.1108/01425450310501306

Robinson, S. L. (1996). Trust and breach of the psychological contract. Administrative Science Quarterly, 41(4), 574–599. https://doi.org/10.2307/2393868

Soomro, A., Ramendran, C., & Moona Haji Mohamed, R. K. (2024). The role of psychological contracts in enhancing employee retention strategies. Semarak Advanced Research in Organizational Behaviour, 3(1), 1–20. https://doi.org/10.37934/sarob.3.1.120

Topa, G., Aranda-Carmena, M., & De-Maria, B. (2022). Psychological contract breach and outcomes: A systematic review of reviews. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(23), Article 15527. https://doi.org/10.3390/ijerph192315527

Zacher, H., & Rudolph, C. W. (2021). Relationships between psychological contract breach and employee well-being and career-related behavior: The role of occupational future time perspective. Journal of Organizational Behavior, 42(1), 84–99. https://doi.org/10.1002/job.2495

Zhao, H., Wayne, S. J., Glibkowski, B. C., & Bravo, J. (2007). The impact of psychological contract breach on work-related outcomes: A meta-analysis. Personnel Psychology, 60(3), 647–680. https://doi.org/10.1111/j.1744-6570.2007.00087.x