Pracuj ve zdravotnictví: smysl a výzvy studia ošetřovatelství

Nízká společenská prestiž, bolavá záda, nadměrná psychická zátěž, ale i šance dostat se na výšku bez matematického bubáka během maturity. I to jsou důvody, proč část absolventů středních zdravotnických škol dává oboru sbohem hned po závěrečném zvonění. Situaci budoucích zdravotníků prozkoumala nedávná studie SYRI a my teď prozkoumáme ji. Představme si studentku Terezu, která zvažuje studium na zdravotní škole. Zajímá ji, co zjistila nová studie SYRI o podmínkách budoucích sester.

Ahoj Medijobe! Chtěla bych jít na zdrávku, ale slyšela jsem o nějaké nové studii, která říká, že podmínky studia budoucích sester jsou těžké, děvčata už během praxe trpí bolestmi zad, nervy na doraz, prostě žádný med.  Mám do toho vůbec jít? Jak to je?

Ahoj Terezko, a proč vlastně chceš jít na zdrávku?

Baví mě pomáhat lidem. Jako zdravotnice budu vždy mít práci, můžu se klidně zaměstnat v zahraničí, třeba půjdu i na vysokou a budu lékařkou. Ale co ta studie?

Skvělá motivace, takové studentky potřebujeme! Studii zveřejnil Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jak jistě víš, práce ve zdravotnictví není procházka růžovou zahradou. Noční směny, fyzická náročnost, častý stres, ne vždy adekvátní ohodnocení, stárnoucí populace, práce přibývá…

Dost zdravotníků proto obor opouští. Nic nového pod sluncem. Novinkou ale je, že začínají odcházet už i studenti a čerství absolventi. Cílem studie bylo zjistit, proč tomu tak je a co s tím můžeme dělat.

Co a jak vlastně studie zjistila?

Cíl studie je jasný – pochopit, co stojí za tím, že část studentů zdravotní školu nezvládne nebo nechce dokončit. Tak si to shrneme:

  • Kdo se zúčastnil – 559 studentů ošetřovatelství studujících v ČR, všichni starší 18 let, ovládající češtinu, kteří souhlasili s účastí.
  • Co přesně studie zkoumala – jak se fyzické zdraví, psychické, sociální a vzdělávací prostředí promítá do toho, jak dobře studenti zvládají studium i praxi.
  • Hlavní zjištění – studenti vykazují střední úroveň pracovních schopností. Jestli mají v klinickém vzdělávacím prostředí větší volnost, podporující tým a dobré vedení, jejich pracovní i studijní schopnosti se významně zvyšují a opačně.
  • Konkrétní výsledky (sebehodnocení studentů):
    • pracovní schopnost: vynikající 7,4 %, dobrá 56 %, střední 23,4 %, špatná 3,2 %,
    • zdravotní potíže: muskuloskeletální 65,6 %,duševní 52 %, dermatologická 35,1 %, respirační 34,8 %, neurologická 29,6%,
    • co snižuje pracovní schopnost: bolesti pohybového aparátu, nepříjemní pacienti, šikanování, únava, časový tlak, fyzické přetížení,
    • co pracovní schopnosti zvyšuje – pozitivní sociální opora, vstřícní vyučující 77,6 %,   podporující klinické týmy 69,8%. 

Dobrou zprávou je toto: většina studentů uvádí, že se při klinické práci alespoň občas cítila nabitá energií (81,7 %) a nadšená (72,3 %).

OK, jaký je teda konkrétní závěr studie, co je potřeba udělat?

Hlavním sdělením studie je, že chceme-li studenty ve zdravotnictví udržet, musíme jim ten začátek trochu ulehčit. Potřebujeme:

  • snížit přehnané pracovní nároky během studia i praxe,
  • předcházet bolestem zad a jiným muskuloskeletálním obtížím,
  • vytvářet psychologicky bezpečné a podpůrné prostředí – ve škole i v nemocnici,

A velmi by pomohlo posílení spolupráce mezi školami a místem výkonu praxe a pravidelné sledování pracovní schopnosti studentů.

No jo, milý Medijobe, když se tohle všechno zavede, bude ve zdravotnictví více sester? Neomezují zájem o studium ošetřovatelství a vstup do oboru také jiné důvody?

Skvělá otázka, Terezko! Bohužel, důvodů je dle našeho názoru víc, problém je mnohem širší. Podle dostupných dat až okolo 30 % českých studentů váhá nad prací ve vystudovaném oboru. Přitom rozhodnutí pracuj ve zdravotnictví není jen o volbě profese – je to volba životního směru, který přináší stabilitu, možnost růstu i smysluplnou práci. Jestli tě zajímá, jak jsou na tom jiní studenti, prohlédni si tuto tabulku:

Podle dostupných dat až okolo 30 % českých studentů váhá nad prací ve vystudovaném oboru.
Jaké jsou další důvody pro nenastoupení do práce ve zdravotnickém oboru po dostudování, mimo těch, které uvádí studie?

Studie SYRI se zaměřila hlavně na prostředí školy a praxe. Ale podle našich zkušeností (a rozhovorů s učiteli, nemocnicemi i samotnými studenty) hraje roli i spousta dalších, méně „měřitelných“ důvodů. Tady je pár z nich:

  • cíl studia – jenom maturita, anebo vyhnout se maturitě z matematiky
  • touha pracovat v ambulancích či farmacii, nebo v příjemném kancelářském prostředí
  • prodloužení doby studia
  • poslední instance pro studentky a studenty, kteří se nedostanou nikam jinam
  • možnost práce v zahraničí
  • velká nabídka vzdělávání na vysokých školách atd.

Anebo tenhle důvod, jak jadrně vyjádřila na Fóru čtenářů na Seznam zprávy (2022) paní Pavla Šusterová: „Mám to velké štěstí, že jsem absolventka ještě staré dobré čtyřleté „zdravky“. Učily jsme se celý rok latinu a odborné předměty učili lékaři. Nastoupit jsme mohli, kam jsme chtěly, bez nutnosti další školy, vyjma fyzioterapie, práce na sálech, porodních babek a dalších specializovaných pracovišť. Už teď nevím, kterého idiota před dvaceti lety napadlo celý tenhle systém zdemolovat“.

Co teda mám dělat, mám na tu zdrávku jít?

V každém případě! Jestli nehledáš úkryt před matematikou anebo přestupní stanici na cestě k vysoké škole v jiném oboru, pak jsi na správné cestě. Uvedla jsi, že chceš pomáhat lidem – a to je přesně ten důvod, který dává smysl, předpoklad, že tě práce bude bavit a budeš ji vnímat jako poslání.

Výsledků studie se nemusíš obávat. Nezapomínej, že až okolo 80% účastníků uvedlo alespoň občasné nadšení a radost z práce zdravotníka, to není málo! A potom, spokojenost ve zdravotnictví se přece neřídí podle statistik, ale podle lidí, se kterými budeš pracovat. Studie je jen podklad pro zlepšení systému – ne věštba tvé budoucnosti.

A když už to studium zvládnu, co dál? Najdu práci?

Určitě. Jestliže se rozhodneš zůstat, možnosti máš široké – ať už v nemocnicích, ambulancích nebo v zahraničí. Zkrátka pracuj ve zdravotnictví a budoucnost ti neuteče.

Já vím, ale co bude dál, vždyť se říká, že situace se pořád zhoršuje…

Bohužel, jsme zvyklí naříkat. Aktuální situace navzdory tomu není zlá. České zdravotnictví si stojí v mezinárodním porovnání velice dobře. I v počtu personálu. Hustota lékařů v r. 2019 (4,1 na 1 000 obyvatel) byla a nadále je mírně nad průměrem EU (3,9) a hustota zdravotních sester se blížila průměru EU (8,6 na 1 000 obyvatel, EU 8,4). Je ovšem pravdou, že vývoj a prognóza v tomto směru je negativní.

Na odlehčení známý výrok: „lidé se začnou chovat rozumně až po vyčerpání všech ostatních možností“. A ostatní možnosti máme již téměř vyčerpané. Protože práce zdravotníka je nenahraditelná a bude po ní stále větší poptávka, rozumná řešení určitě přijdou, tyto procesy již začaly. A třeba budeš i ty jejich součástí.

A jaká jsou ta „rozumná řešení“?

Je jich mnoho, základní informace najdeš například v článku o naší konferenci Medidays a také v sekci články na www.medijob.cz. V každém případě mezi nejdůležitější patří:

  • robotizace a digitalizace oboru a jeho všestranné zefektivnění,
  • odbourání zbytečné administrativy a další.

A ještě jedno řešení – prevence: Jak uvedl na 5. ročníku mezinárodní konference Ekonomika prevence zdravotních rizik prof. Jan Švejnar (ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Kolumbijské univerzity v New Yorku):

„Zdravotní prevence vede k lepšímu využití pracovní síly, snižuje tlak na veřejné finance, které jsou ve většině zemí velmi napjaté, a přispívá ke zvýšení životní úrovně celé společnosti,“ s tím, že náklady na zdravotní péči mohou být díky prevenci sníženy až na třetinu.

„Zaměstnavatelé by měli mít zájem na tom, aby měli zdravé zaměstnance, kteří nechybějí v práci. V zemích, kde tato oblast dobře funguje, si zaměstnavatelé velmi pečlivě vybírají zdravotní pojišťovny, v odměňování kladou důraz na to, aby lidé skutečně absolvovali vyšetření preventivní medicíny, a poskytují příspěvky na vstup do fitness center,“ vysvětlil Švejnar. Podle něj by zaměstnavatelé měli mít právo zasahovat i do státní zdravotní politiky.

Takže, milá Terezko, klidně jdi na zdrávku a neboj se být součástí změny. Změna přichází s každým, kdo se rozhodne zůstat, vydržet – a třeba jednou i něco zlepšit. Pokud hledáš studium, které ti otevře dveře k jisté a potřebné profesi, pak je zdrávka tou správnou cestou. Jednou větou: pracuj ve zdravotnictví – a buď součástí změny k lepším podmínkám.

Zdroje: https://www.syri.cz/data/uploadHTML/files/PUBLIKACE/studie-syri-pracovni-schopnost-studentu.pdf